# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 3339/2017 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 30 Cdo 3339/2017 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3339.2017.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 25. 7. 2017 - Datum zveřejnění: 3. 10. 2017 - Klíčová slova: Zastoupení, Zastavení řízení - Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.; § 104 odst. 2 o. s. ř. ## Výrok Dovolací řízení se zastavuje. ## Odůvodnění Městský soud v Brně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 1. 2017, č. j. 61 C 266/2016-12, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení. Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce podává obdobné žaloby s velmi podobným obsahem, nicméně skutečnosti, na základě kterých by bylo možné rozhodnout o ustanovení zástupce z řad advokátů, žalobce neprokázal. Podávané žaloby pak mají zjevně kverulantorní charakter, nikoliv reálné vyznění a pro svůj šikanózní obsah nemohou požívat soudní ochrany. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen "o. s. ř.". Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle § 241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudy prvního stupně poučen v řízeních, ve kterých se rozhodovalo (či rozhoduje) o jeho podobných nárocích. Z rozhodovací činnosti dovolacího soudu je známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. řízení před dovolacím soudem pod sp. zn. 30 Cdo 2314/2017, 30 Cdo 2012/2017, 30 Cdo 2013/2017, 30 Cdo 1487/2017, 30 Cdo 1488/2017). Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 25. července 2017 JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-3339/2017-1)