# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 332/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 332/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.332.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 2. 2002
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 250s předpisu č. 99/1963Sb.; § 246c předpisu č. 99/1963Sb.; § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Dovolatel ani žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. července 2001, č.j. 22 Ca 432/2000-37, zrušil rozhodnutí Okresního úřadu K., okresního pozemkového úřadu ze dne 11. 7. 2000, č.j. PÚ-362/R-17/99-Ch-L, věc vrátil tomuto správnímu orgánu k dalšímu řízení a uložil mu nahradit navrhovatelům náklady řízení způsobem ve výroku uvedeným. Opravným usnesením ze dne 19. září 2001, č.j. 22 Ca 432/2000-44, opravil výrok v odstavci I. rozsudku tak, že označené rozhodnutí správního orgánu se zrušuje a vrací tomuto správnímu orgánu ohledně navrhovatelů.

Proti tomuto opravnému usnesení podal M. R. (dále dovolatel) dovolání, jímž se domáhá zrušení opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání navrhovatele nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V této věci ovšem nerozhodoval Krajský soud v Ostravě jako odvolací soud, nýbrž jako soud věcně příslušný k přezkoumání rozhodnutí označeného správního orgánu podle § 246 odst. 1 a § 250l a násl. o.s.ř. Pro toto rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů platí § 250s o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu) nejsou s výjimkou věcí důchodového pojištění a důchodového zabezpečení přípustné opravné prostředky.

V daném případě dovolatel uplatnil u Nejvyššího soudu ČR podání, které označil jako dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, přičemž jde o rozhodnutí, proti němuž podle § 250s není vůbec přípustný opravný prostředek, tedy ani dovolání, neboť nejde o věc důchodového pojištění ani důchodového zabezpečení.

Protože podle § 103 o.s.ř., použitelného podle § 243c odst. 1 o.s.ř. i pro řízení u dovolacího soudu, soud přihlíží kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci, nebylo možné, aby Nejvyšší soud přistoupil k projednávání dovolání podaného dovolatelem proti rozhodnutí, u něhož občanský soudní řád výslovně nepřipouští podání jakéhokoli opravného prostředku (§ 250s o.s.ř.).

Pro tento nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než řízení o dovolatelově dovolání zastavit (§ 246c a § 104 odst. 1 o.s.ř.).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věta první, o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá dovolatel ani žádný z účastníků právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2002

JUDr. Karel Podolka,v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-332/2002-1)