# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 3/2022

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 3/2022
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3.2022.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 1. 2022
- Datum zveřejnění: 11. 4. 2022
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Poplatky soudní
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.

## Výrok

I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 2. 2021, č. j. 26 C 183/2020-17, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, č. j. 53 Co 133/2021-24, se odmítá.

## Odůvodnění

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 18. 2. 2021, č. j. 26 C 183/2020-17, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalobce bylo uvedené usnesení potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 23. 4. 2021, č. j. 53 Co 133/2021-24.

Žalobce napadl dovoláním výslovně obě usnesení.

Podle § 236 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen "o. s. ř.", dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není přípustné dovolání proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení § 201 o. s. ř. je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).

Dovolání proti usnesení soudu odvolacího pak není objektivně přípustné podle výše citovaného § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř., a proto jej dovolací soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího nebo dovolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-3/2022-1)