# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 2886/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 2886/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2886.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 11. 2012
- Datum zveřejnění: 27. 11. 2012
- Klíčová slova: Odpovědnost státu za škodu, Zastavení řízení
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 107 odst. 5 o. s. ř.

## Výrok

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2012, č. j. 64 Co 53/2012-66, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 12. 2011, č. j. 15 C 186/2011-44, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o 2,367.700,- Kč s tamtéž specifikovaným příslušenstvím. Uvedeného se žalobce domáhal z titulu náhrady nemajetkové i majetkové újmy, které mu měly vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Prostějově v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 64/2004. Náhradu nemajetkové újmy požadoval žalobce ve výši 367.000,- Kč, majetkovou škodu pak vyčíslil na 2,000.000,- Kč.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce včasné dovolání, přičemž byl zastoupen v souladu s § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, advokátem. Ve svém dovolání žalobce sice výslovně nespecifikoval, proti které části výroku odvolacího soudu jeho dovolání směřuje, z jednotlivých námitek uplatněných v dovolání je však nepochybné, že směřuje pouze proti té části výroku odvolacího soudu, v níž bylo rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolací řízení musí být zastaveno.

Podle § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Přípisem ze dne 19. 9. 2012 právní zástupce žalobce oznámil, že žalobce dne 9. 9. 2012, tj. po podání dovolání, zemřel. Tato skutečnost byla ověřena i z Centrální evidence obyvatel.

Vzhledem k tomu, že v průběhu dovolacího řízení dovolatel zemřel, a vzhledem ke skutečnosti, že jeho dovolání směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu o právech vázaných na jeho osobu, která podle své povahy neumožňují v řízení pokračovat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3394/2010, dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz), Nejvyšší soud řízení zastavil (§ 103, § 107 odst. 5 a § 243c odst. 1 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo s ohledem na úmrtí dovolatele rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2012

JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-2886/2012-1)