# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 2755/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 2755/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2755.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 1. 2013
- Datum zveřejnění: 31. 1. 2013
- Klíčová slova: Dovolací důvody
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalovaných se odmítá.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Holuba, L.L.M., advokáta se sídlem v Kladně, Kleinerova 24.

## Odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Úvodem Nejvyšší soud České republiky (dále již "Nejvyšší soud" nebo "dovolací soud") předesílá, že se zřetelem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále již "o. s. ř.").
Dovolání žalovaných (dále již "dovolatelé") proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již "odvolací soud"), kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 7. listopadu 2011, č.j. 20 C 75/2010-231, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o. s. ř., neboť z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelé nepřípustně uplatnili dovolací důvody ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a § 241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jejichž prostřednictvím ovšem přípustnost dovolání založit nelze, neboť podle § 237 odst. 3, věty za středníkem, k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží. Polemizují-li pak dovolatelé v podaném dovolání s právním posouzením věci odvolacím soudem, činí tak s ohledem na svou skutkovou verzi případu; ani tato okolnost ovšem přípustnost jejich dovolání nezakládá. Kromě tohoto dovolatelé ve svém dovolání [z pohledu § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.] neformulovali (žádnou) právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo by měla být řešena jinak a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní. Neuvedli ani (žádné) konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) nebylo možno vyvodit jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu.

Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelů podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 1.500,- Kč [§ 7 písm. d), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.] a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč, vše navýšeno o 21 % DPH (tj. o částku 378,- Kč) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.178,- Kč jsou dovolatelé povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně, a to k rukám jejich advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. ledna 2013

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-2755/2012-1)