# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 2382/2003 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 30 Cdo 2382/2003 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.2382.2003.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 1. 6. 2004 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 ## Výrok I. Dovolání žalobců B) až G) se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Rozsudkem v záhlaví označeným Krajský soud v Brně k odvolání žalobců B) až G) a druhého žalovaného rozhodl tak, že odvolání druhého žalovaného odmítl (výrok I.), rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. listopadu 2000, č.j. 54 C 189/97-67, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 24.9.1997 ve výroku blíže označené (výrok II.), a jímž uložil žalobcům zaplatit společně a nerozdílně prvnímu žalovanému náklady řízení 3.225,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), a druhému žalovanému vůči žalobcům nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), ve vztahu k žalobcům B) až G) potvrdil, žalobcům B) až G) uložil nahradit společně a nerozdílně prvnímu žalovanému náklady odvolacího řízení 1.075,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. J. K., a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobci a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobci B) až G) v podaném dovolání, směřujícím do odstavců II. a III. výroků rozsudku odvolacího soudu, jehož přípustnost dovozují z ustanovení § 239 odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř. a jež podávají z důvodů § 241 odst. 3 písm. a) a d) o.s.ř., vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu. Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. Dovolání bylo podáno osobami oprávněnými - účastníky řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) řádně zastoupenými advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením § 241 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně. Podle ustanovení § 240 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozsudek odvolacího soudu, neobsahující poučení o dovolání, byl vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů; předchozímu zástupci žalobců byl doručen dne 27. března 2003, jak spolehlivě plyne z doručenky rozsudku, založené ve spise, a téhož dne byl doručen též zástupci prvého žalovaného. Druhému žalovanému byl doručen dne 2. května 2003, jak rovněž plyne z doručenky, založené ve spise. Žalobci B) až G) podali dovolání do podatelny soudu prvního stupně osobně dne 3. června 2003. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 2. května 2003 (§ 159 odst. 1 o.s.ř.) a že lhůta k dovolání uplynula podle ustanovení § 243c a § 57 odst. 1, 2 o.s.ř. dnem 2. června 2003 (pondělí). Dovolání žalobců B) až G) bylo tedy podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a proto bylo podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž bylo možno se zabývat dalšími okolnostmi - odmítnuto. Pro úplnost lze dodat, že podle usnesení Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 1997, sp. zn. III. ÚS 312/97, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 9, ročník 1997 - III. díl, č. 21, z absence poučení o možnosti podat dovolání z rozhodnutí odvolacího soudu nelze vyvozovat procesní pochybení odvolacího soudu, ani to, že tímto postupem byla dovolateli znemožněna soudní ochrana. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť žalobci B) až G) s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (bod 10 části dvanácté hlavy 1 zák. č. 30/2000 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. června 2004 JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-2382/2003-1)