# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 2100/2002

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 2100/2002
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.2100.2002.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 1. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 30.9.1997, č.j. 7 C 81/96-61, vyhověl návrhu žalobce a určil, že dům čp. 75 se stavební parcelou č. 238 kat. úz. V. je ve vlastnictví žalobce a rozhodl o povinnosti žalovaného hradit žalobci náklady řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31.3.1999, č.j. 24 Co 92/98-79, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba na určení, že dům čp. 75 se stav. plochou 238 v k.ú. V. je ve vlastnictví žalobce, se zamítá a žalobci uložil, aby žalovanému nahradil náklady řízení před soudem prvního stupně. Rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Na rozdíl od soudu prvního stupně učinil ve věci samé závěr, že žalobce ku dni 31.12.1949 označené nemovitosti nevlastnil. K tomuto datu nebyl jako jejich vlastník zapsán v pozemkových knihách, přičemž žádný předpis nestanovil pro věci obdobné věci posuzované výjimku z intabulačního principu platného do 31.12.1950. Právní názor soudu prvního stupně, že vlastnické právo k označeným nemovitostem přešlo na žalobce již v roce 1949 vydáním správního rozhodnutí, nelze podle odvolacího soudu považovat za správný. Závěr ve smyslu zák. č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí učinit nelze.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání; nesouhlasil s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolací důvod podrobně odůvodnil.

Podáním ze dne 22.10.2002 vzal žalobce dovolání zcela zpět.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.

Dovolací soud v důsledku účinného zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle ust. § 243b odst. 4, věta druhá, o.s.ř. zastavil.

Žalovaný by měl ve smyslu ust. §142 odst. 1 o.s.ř. (§ 224 odst. 1, § 243b odst. 4 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady mu však v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto dovolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo (§ 243b odst. 4, § 151 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. ledna 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-2100/2002-1)