# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 21/2020

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 21/2020
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.21.2020.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 4. 2020
- Datum zveřejnění: 19. 7. 2020
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017; § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 20. 6. 2018, č. j. 43 C 48/2016-72, kterým bylo rozhodnuto, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I), a zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním ze dne 22. 11. 2018 (č. l. 91), které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Žalobce do dovolání vtělil rovněž žádost podle § 243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení. Jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není "projednatelný" ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného usnesení. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, bod 34).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-21/2020-1)