# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 1339/2013

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 1339/2013
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.1339.2013.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 6. 2013
- Datum zveřejnění: 27. 6. 2013
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání žalované 1) se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.

## Odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Úvodem Nejvyšší soud předesílá, že vzhledem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen "o. s. ř."). Nejvyšší soud si je vědom toho, že s účinností ke dni 1. ledna 2013 byl Pozemkový fond České republiky zrušen zákonem č. 503/2012 Sb., a že do jeho práv a povinností, včetně práv a povinností ze správních a soudních řízení, jejichž byl účastníkem, vstoupila Česká republika, přičemž k výkonu těchto práv a povinností se stal příslušným citovaným zákonem zřízený Státní pozemkový úřad (§ 22 odst. 1), avšak v procesní situaci, kdy rozsudek soudu prvního stupně vůči žalovanému 2) nebyl předmětem odvolacího řízení (neboť vůči žalovanému 2/ samostatně nabyl právní moci), a není ani předmětem dovolacího řízení, nebylo již rozhodováno o procesním nástupnictví žalovaného 2) ve smyslu § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř. (kterým by v takovém případě měla být Česká republika - Stání pozemkový úřad, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024).
Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání žalované 1) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 19. března 2012, č. j. 2 C 72/2009-409, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Napadené rozhodnutí bylo posouzeno přiléhavě dle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků a dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jakož i v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího a Ústavního soudu České republiky, na kterou odvolací soud správně odkázal (srov. přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 4. března 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, ze dne 30. října 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, ze dne 13. prosince 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu www.nalus.usoud.cz, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2007, sp. zn. 28 Cdo 436/2007, ze dne 30. září 2008, sp. zn. 28 Cdo 1283/2008, ze dne 21. května 2009, sp. zn. 28 Cdo 3330/2008, ze dne 27. ledna 2010, sp. zn. 28 Cdo 3725/2009, a ze dne 30. listopadu 2010, sp. zn. 28 Cdo 2706/2008, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud proto dovolání žalované 1) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná 1) s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. června 2013

JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-1339/2013-1)