# Nejvyšší soud, sp. zn. 3 Tz 39/2022

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 3 Tz 39/2022
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.39.2022.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 3. 2022
- Datum zveřejnění: 13. 4. 2022
- Klíčová slova: Přerušení výkonu trestu
- Dotčené předpisy: § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku

## Výrok

Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému V. H., nar. XY, až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona přerušuje výkon společného souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2021, č. j. 4 T 188/2020-111.

## Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2021, č. j. 4 T 188/2020-111, byl obviněný V. H. (dále jen "obviněný") uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"). Tohoto zločinu se obviněný dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě citovaného rozsudku. Současně byl citovaným rozsudkem podle § 45 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 23. 7. 2020, sp. zn. 131 T 65/2020, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2020, jakož i všechny další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.

Za jednání popsané ve skutkové větě citovaného rozsudku a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, za který byl obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 101 T 16/2020, byl obviněný podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, § 45 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku odsouzen ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, se zařazením do věznice s ostrahou.

Současně byl citovaným rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 101 T 16/2020, který byl obžalovanému doručen dne 25. 5. 2020, a který nabyl právní moci dne 25. 5. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti ČR podle § 266 odst. 1, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen "tr. ř.") k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Podle názoru ministra spravedlnosti byl citovaným rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, který byl uznán vinným zločinem krádeže, přičemž Okresní soud Ostravě jeho jednání posoudil jako jednání naplňující mj. kvalifikovanou skutkovou podstatu podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tuto právní kvalifikaci však nalézací soud provedl pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, který byl následně opakovaně prodlužován. V tomto ohledu ministr spravedlnosti odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 17. 3. 2022, konec uvedené lhůty tak připadá na 31. 3. 2022.

K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatele a obsah napadeného rozhodnutí.

Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný vykonává od 25. 5. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, který mu byl uložen právě napadeným rozhodnutím.

Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za posuzovanou krádež věcí v celkové hodnotě necelých 8.000 Kč potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministr spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z dvou let a šesti měsíců uloženého trestu vykonal již více než jeden rok a deset měsíců. Dojde-li ke zrušení předmětných rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle § 205 odst. 2 tr. ř. (trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta), lze očekávat, že bude uložen trest výrazně mírnější, než doposud uložený společný souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.

Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu, a proto rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušuje.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/3-TZ-39/2022-2)
