# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Odo 710/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Odo 710/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.710.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 12. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 107a předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Dovolání se zamítá.

## Odůvodnění

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 4.3.2002, č.j. 5 Cm 13/2002-73, kterým tento soud vyhověl návrhu, aby do řízení namísto dosavadní žalobkyně vstoupila Č. k. a., se sídlem v P. 7, J. 438/2, IČ ...

Své rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tím, že v projednávané věci žalobkyně prokázala, že po zahájení řízení došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.11.2001 č. IPB ... (dále jen "smlouva") k převodu práv ze směnky, ze které se žalobkyně domáhá zaplacení (dále jen "směnka"). K převodu nebylo třeba směnku indosovat dle článku I. § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., neboť se jedná o směnku s doložkou "nikoli na řad", a proto bylo možné směnku převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cese), tj. smlouvou podle ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku (dále jen "obč. zák."). Předložená smlouva přitom splňuje náležitosti smlouvy o postoupení pohledávky. K námitce neplatnosti této smlouvy odvolací soud uvedl, že při zkoumání procesního nástupnictví se soud nezabývá otázkou, zda k převodu či přechodu práv a povinností opravdu došlo, neboť se jedná o rozhodnutí procesní povahy, ve kterém se neřeší otázka pasivní legitimace žalovaného ani věcná oprávněnost uplatněného nároku.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř").

V dovolání uvedla, že odvolací soud posoudil právní stránku věci nesprávně, když se odmítl zabývat námitkou neplatnosti smlouvy. "Řízení u Krajského soudu v Brně č.j. 5 Cm 13/2002 se týká výhradně námitek do směnečného platebního rozkazu, tudíž rozhodnutí o skutečnosti, či smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27.11.2001 č. IPB ... je nebo není platná, není rozhodnutím ve věci samé, ale může být vyřešeno jako předběžná otázka."

Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., není však důvodné.

Jak již Nejvyšší soud uzavřel v usnesení ze dne 24.6.2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2003, pod číslem 136, od kterého nemá důvodu se odchylovat ani v této věci, předmětem řízení o návrhu ve smyslu § 107a o. s. ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, neboť takové posouzení se týká již posouzení věci samé. Podstatné je, aby bylo prokázáno, že nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§ 107a odst. 1 o. s. ř.). Takovou právní skutečností (v řízení řádně doloženou) je nepochybně i smlouva o postoupení práv ze směnky ve smyslu ustanovení § 524 a násl. obč. zák. Ke shodnému závěru dospěla i právní teorie (srov. např. Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl., 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, str. 381 až 384).

Dovolatelce se tudíž prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost právního posouzení věci zpochybnit nepodařilo; Nejvyšší soud proto dovolání usnesením bez jednání zamítl (§ 243b odst. 2 věta první o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 2. prosince 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ODO-710/2003-1)