# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Odo 20/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Odo 20/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.20.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 6. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil ve výroku o náhradě nákladů řízení usnesení ze dne 11. července 2002, č. j. 30 Cm 114/2002-20, kterým Krajský soud v Ostravě uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 51.410,- Kč (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozhodnutí zejména uvedl, že důvodem k zastavení řízení bylo zpětvzetí žaloby, k němuž žalobkyně přistoupila nikoli pro chování žalované, v důsledku čehož vznikla žalobkyni povinnost k úhradě nákladů řízení žalované ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že důvodem zpětvzetí žaloby bylo postoupení pohledávky a nikoli skutečnost, že by žaloba byla nedůvodná, popř. že by vykazovala jiné vady. Dovolatelka vyslovuje domněnku, že při rozhodování o nákladech řízení mělo být postupováno podle ustanovení § 146 odst. 1 o. s. ř., přičemž požaduje, aby rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi v těchto ustanoveních vyjmenovanými usneseními.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé.

Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. června 2004

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ODO-20/2004-1)