# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Od 83/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Od 83/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.83.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 2. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 17 C 296/2004 se k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně nepřikazuje.

## Odůvodnění

Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 3, jako soudu místně a věcně příslušného žalobu, kterou se domáhala vydání platebního rozkazu stanovícího žalované povinnost zaplatit jí částku 220.091,- Kč se 4 % úrokem z prodlení a nahradit jí náklady řízení.

Proti platebnímu rozkazu vydanému soudem dne 3.8.2004, č.j. 17 C 295/2004-7 podala žalovaná odpor a současně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně s odůvodněním, že organizační složka žalované, které se týká předmětný spor, se nachází v Brně, kde má bydliště i žalobkyně.

Žalobkyně, které byl návrh žalované na přikázání věci řádně doručen dne 24.8.2004, se k tomuto návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 3) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázaná jinému soudu.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se projevil v poměrech účastníků zásadně nepříznivě.

Důvody uváděné žalovanou nejsou natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše uvedený ústavní princip a změnit tak i zákonem stanovenou místní příslušnost soudu. Se zřetelem k výše popsaným okolnostem tohoto případu nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu, než místně příslušnému.

Nejvyšší soud proto nevyhověl návrhu žalované a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně 16. února 2005

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-OD-83/2004-1)
