# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Od 38/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Od 38/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.38.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 8. 2005
- Datum zveřejnění: 4. 5. 2015
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 321/2004 se Městskému soudu v Brně nepřikazuje.

## Odůvodnění

Žalobce se domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 146.228,- Kč s 5% úrokem a nahradit náklady řízení s odůvodněním, že plnění, kterého se žalovanému dostalo z exekuce vedené proti žalobci, je plněním bez právního důvodu podle § 451 občanského zákoníku.

Podáním ze dne 22. 12. 2004 žalobce navrhl, aby věc byla postoupena z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně. Poukázal na to, že žalobce a jeho zástupkyně sídlí v obvodu Městského soudu v Brně, ve věci samé navrhuje výpovědi svědků, kteří bydlí v B., zejména účast navrhovaného svědka JUDr. V. by se procesnímu soudu podařilo zajistit velmi obtížně. Výslech svědků z B. a připojování spisů, které jsou rozpracované by způsobilo nejen vysoké náklady, ale i možné průtahy v řízení.

Žalovaná uvedla, že jí není znám jediný důvod, pro který by měla být delegace z důvodu vhodnosti povolena, výslechy svědků z B. jsou v této věci irelevantní, neboť žalobce žádá vydání peněz přijatých v rámci exekučního řízení vedeného pod. zn. EX 73/02, které bylo nařízeno na základě vykonatelného notářského zápisu. Není jasné, jaké skutečnosti by měl notář, který zápis sepsal, potvrdit či vyvrátit, zejména zda je přípustné v rámci tohoto řízení přezkoumávat pravomocné rozhodnutí soudu, resp. právní titul, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Poukázala také na to, že sídlo žalované a její zástupkyně je v P., osoby, které by ve věci mohly vypovídat jako svědci, mají svá bydliště v P. a místní příslušnost soudu podle § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř. je v P. V závěru vyjádření navrhla, aby soud návrhu na delegaci nevyhověl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Městskému soudu v Brně, kterému má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být věc přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listina základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů, delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

Důvody uváděné žalobcem nejsou z hlediska ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. natolik závažné, aby v tomto případě byly způsobilé prolomit výše uvedený ústavní princip. Nejvyšší soud musel přihlédnout i k negativnímu stanovisku žalované, přičemž žalovaná svůj nesouhlas s návrhem na přikázání věci odůvodňovala poukazem na obdobné skutečnosti, kterými žalobce odůvodňoval svůj návrh na přikázání věci jinému soudu.Vzhledem k této situaci neshledal Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci jinému soudu a proto návrhu žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. srpna 2005

JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-OD-38/2005-1)
