# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Od 22/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Od 22/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.22.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 4. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 55 Sm 518/2003 se Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.

## Odůvodnění

U Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, bylo dne 30. 10. 2003 zahájeno řízení o zaplacení 74.150,- Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu.

Žalovaní dne 3. 2. 2004 podali žádost o "přeložení projednáváné věci" k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, popř. ke Krajskému soudu v Ostravě. Důvodem je pro ně bližší dostupnost uvedených soudů při ústním projednání věci.

Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích) a Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaných na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V daném případě Nejvyšší soud České republiky neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Při respektování výše uvedeného ústavního principu dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení § 39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.

Pokud jde o návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, nepřichází delegace věcně nepříslušnému soudu v úvahu (ve věci je dána věcná příslušnost krajských soudů).

Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalovaných nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. dubna 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-OD-22/2004-1)