# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Od 13/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Od 13/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.13.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 5. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 16 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. J. H., JUDr. M. K., JUDr. R. V., JUDr. J. G., JUDr. J. K., JUDr. F. K., JUDr. I. N., JUDr. Ing. J. Z., Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 70/2001.

## Odůvodnění

Ve shora uvedené věci vznesl vedlejší účastník námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, rozhodujícího o odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 70/2001, a současně podal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému vrchnímu soudu.

V podání ze dne 16. 6. 2003 vedlejší účastník uplatňuje námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze z důvodů, kterou spatřuje v tom, že pokud soud prvního stupně vydal napadené rozhodnutí toliko na základě skutečnosti, že se řídil nesprávným právním názorem odvolacího soudu, pak je třeba věc přikázat jinému vrchnímu soudu podle ust. § 14 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "o. s. ř.") případně podle ust. § 12 odst. 2 o. s. ř. z důvodů vhodnosti. Vedlejší účastník poukazuje na skutečnost, že pozbyl jakoukoliv důvěru v rozhodování tohoto soudu především proto, že ve svém dřívějším rozhodování právní zájem úpadce na výsledku dovodil a nyní tento právní zájem na výsledku sporu popírá. Dne 1. 10. 2003 doplnil podání v tom smyslu, že navrhuje předložit podané odvolání jakémukoliv jinému vrchnímu soudu, vyjma Vrchního soudu v Praze, protože v opačném případě by Vrchní soud v Praze musel v odvolacím řízení znovu přezkoumávat své dříve učiněné závěry, které jsou mj. v podaném odvolání napadeny a lze tedy dovodit zákonem stanovené podmínky pro vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení § 14 odst. 2 o. s. ř., když projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně či naopak.

Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde.

Jak vyplývá z vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze, JUDr. J. H., JUDr. M. K., JUDr. R. V., JUDr, J. G., JUDr. J. K., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. Ing. J. Z., Ph.D., nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah. Vedlejší účastník přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. § 15a odst. 3 o. s. ř.), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců. Jeho obecný (ničím nedoložený) poukaz na rozhodování o již jednou podaném odvolání v této věci, sám o sobě o podjatosti těchto soudců nic nevypovídá. Za tohoto stavu nelze učinit závěr, že by zde byly skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. J. H., JUDr. M. K., JUDr. R. V., JUDr, J. G., JUDr. J. K., JUDr. F. K., JUDr. I. N., JUDr. Ing. J. Z., Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 70/2001.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 4. května 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-OD-13/2004-1)