# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 99/2024

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 99/2024
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:29.NSCR.99.2024.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 4. 2025
- Datum zveřejnění: 13. 5. 2025
- Klíčová slova: Oddlužení (společné oddlužení manželů), Insolvenční řízení, Osvobození od placení zbytku dluhů
- Dotčené předpisy: § 394a IZ.; § 414 IZ.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

1. Krajský soud v Brně (dále jen "insolvenční soud") usnesením ze dne 18. července 2023, č. j. KSBR 27 INS 7768/2017-B-42, zamítl návrh dlužnice, aby insolvenční soud osvobodil dlužníky (G. Ř. a A. S.) od placení pohledávek.
2. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. listopadu 2023, č. j. KSBR 27 INS 7768/2017, 4 VSOL 438/2023-B-50, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

3. Odvolací soud - cituje ustanovení § 394a odst. 3, § 413 a § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. května 2019, a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu - shrnul shodně s insolvenčním soudem, že i po rozvodu manželství "zůstává zachována fikce jednoho dlužníka"; účinky společného oddlužení manželů přitom "cílí" na oba manžele, takže je vyloučeno, aby insolvenční řízení (za účasti obou manželů) "vyústilo" v rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek jen ve vztahu k jednomu z nich.

4. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.")], a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Dovolatelka v mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje, že rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení pohledávek není [na rozdíl od rozhodnutí o (ne)splnění oddlužení] rozhodnutím ve věci samé; proto není zapotřebí, aby bylo osvobození přiznáno vždy oběma dlužníkům (manželům). Podotýká, že v případě zpětvzetí návrhu na povolení společného oddlužení manželů se judikatura dovolacího soudu ustálila v názoru, že pro tyto účely se manželé považují za samostatné dlužníky; takový postup se jeví jako logický i při rozvodu manželů, kdy se jeden z dlužníků - manželů v průběhu insolvenčního řízení rozhodne, že nebude nadále plnit své povinnosti v insolvenčním řízení, a druhý z dlužníků nemá možnost na tomto ničeho změnit.

6. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

7. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníků (3. srpna 2017) se v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníků a ve sporech jím vyvolaných uplatní (a to i pro účely posouzení přípustnosti dovolání v této věci) i v době od 1. června 2019 insolvenční zákon ve znění účinném do 31. května 2019 [srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb.].

8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení § 238 o. s. ř., odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

9. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že poté, co insolvenční soud na základě insolvenčního návrhu dlužníků - manželů spojeného se společným návrhem manželů na povolení oddlužení zjistí úpadek takových dlužníků a společné oddlužení manželů jim nejprve povolí a následně též schválí, má takový režim oddlužení vést ke společnému oddlužení (obou) manželů (je pojmově vyloučeno, aby takové insolvenční řízení za účasti obou manželů vyústilo v rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, jen jednomu z manželů). K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2023, sen. zn. 29 NSČR 43/2022, uveřejněné pod číslem 92/2023 (dále jen "R 92/2023") Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "Sb. rozh. obč.").

10. Závěr odvolacího soudu, podle něhož je vyloučeno v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníků (manželů) osvobodit od placení pohledávek pouze jednoho z manželů (byť rozvedených), je s uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v souladu. Odkaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2019, sen. zn. 29 NSČR 78/2017, uveřejněné pod číslem 27/2020 Sb. rozh. obč., není přiléhavý, neboť se týká zpětvzetí insolvenčního návrhu (popřípadě návrhu na povolení oddlužení) jedním z manželů v prvotní fázi insolvenčního řízení [fázi před rozhodnutím o úpadku nebo jiným rozhodnutí o (společném) insolvenčním návrhu]; ve fázi po povolení (a následném schválení) společného oddlužení se proti tomu plně prosadí závěry uvedené v R 92/2023.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-99/2024-1)