# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 66/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 66/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.66.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 4. 2016
- Datum zveřejnění: 11. 7. 2016
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 241a odst. 2 o. s. ř.; § 243c odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil body I., II. a IV. výroku usnesení ze dne 29. července 2015, č. j. KSPL 56 INS XY, jimiž Krajský soud v Plzni (dále jen "insolvenční soud") zjistil úpadek dlužníka, prohlásil konkurs na majetek dlužníka a ustanovil insolvenčního správce.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dlužník dovolání, v němž zpochybňuje "procesní postup insolvenčního i odvolacího soudu" a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení spolu s rozhodnutím insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. K otázce přípustnosti dovolání dovolatel pouze cituje § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") [srov. str. 3, bod. II. odst. 2 dovolání].

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označené níže - dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 věty první a § 243f odst. 2 o. s. ř. neboť se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2016

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-66/2016-1)