# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 50/2026

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 50/2026
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:29.NSCR.50.2026.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 5. 2026
- Datum zveřejnění: 21. 5. 2026
- Klíčová slova: Insolvenční řízení, Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 3912/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

## Odůvodnění

1. Insolvenčním návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně (dále jen "insolvenční soud") 27. února 2025 (A-1) se věřitelé (1/ Z. H. a 2/ P. P.) domáhali zjištění úpadku dlužníka (T. Š.) a prohlášení konkursu na jeho majetek. Současně navrhli, aby věc byla přikázána (z důvodu hospodárnosti, rychlosti a efektivity řízení) Městskému soudu v Praze, jelikož jde o směnečné pohledávky (s dlužníkem coby avalem) a u soudu, jemuž má být věc přikázána, je již vedeno (pod sp. zn. MSPH 60 INS 2888/2025) insolvenční řízení na majetek výstavce směnek.
2. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu 6. března 2025 (A-8) do řízení přistoupili jako další insolvenční navrhovatelé 3/ M. K., 4/ M. K. a 5/ L. K., kteří podáním z 9. dubna 2026 (A-42) souhlasili s přikázáním věci.

3. Usnesením ze dne 18. listopadu 2025, č. j. KSBR 54 INS 3912/2025-A-21, ustanovil insolvenční soud opatrovníkem dlužníka (coby osoby neznámého pobytu) advokáta Mgr. Zdeňka Kočího, který podáním z 9. dubna 2026 (A-43) s přikázáním věci jinému soudu na základě uplatněných důvodů nesouhlasil.

4. Pro posouzení důvodnosti návrhu na přikázání věci jinému soudu jsou rozhodná následující ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), v aktuálním znění, pro věc rozhodném:

§ 12

(...)
(2) Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

(3) O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

5. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.

6. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč. [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

7. V usnesení ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 28/2012, Nejvyšší soud vysvětlil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.

8. Důvody uváděné prvním a druhým insolvenčním navrhovatelem nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Řečené platí tím více, že dlužník s takovým návrhem nesouhlasí.

9. Nejvyšší soud proto [jako soud nejblíže společně nadřízený oběma krajským soudům (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.)] návrhu na přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému insolvenčnímu soudu nevyhověl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-50/2026-1)