# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 4/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 4/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:29.NSCR.4.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 1. 2011
- Datum zveřejnění: 11. 2. 2011
- Klíčová slova: Dovolání, Insolvence, Insolvenční správce
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 o. s. ř.; § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř.; § 26 IZ.; § 27 odst. 1 IZ.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Usnesením ze dne 12. dubna 2010, č. j. KSOS 25 INS 8991/2009-A-24, rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále též jen "insolvenční soud") na základě insolvenčního návrhu věřitele DRDA družstvo, tak, že zjistil úpadek dlužníka ROBOT OSTRAVA spol s r. o. (bod I. výroku), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Ivanu Santariusovou (bod II. výroku)

a určil, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku (bod VIII. výroku).

K odvolání dlužníka, jež směřovalo pouze proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu o ustanovení insolvenční správkyně, Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu v napadeném výroku tak, že JUDr. Ivana Santariusová se odvolává z funkce insolvenční správkyně dlužníka ke dni ustanovení nového insolvenčního správce Krajským soudem v Ostravě.

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").

Učinil tak proto, že proti usnesení, kterým odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o ustanovení insolvenční správkyně do funkce tak, že ji z funkce odvolal, dovolání objektivně přípustné není.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 4. září 2008, sen. zn. 29 NSČR 4/2008, uveřejněném pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že k tomu, aby bylo možné uvažovat o přípustnosti dovolání podle § 238a odst. 1 písm. a/

o. s. ř., musí být splněna rovněž podmínka (jež se klade prostřednictvím odkazu na § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř., obsaženého v § 238a odst. 2 o. s. ř.), aby šlo o usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení "ve věci samé".

V důvodech svého usnesení ze dne 27. ledna 2009, sen. zn. 29 NSČR 4/2009, uveřejněného pod číslem 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), není rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí, nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím "ve věci samé".

Dovolání pak není přípustné ani podle jiných ustanovení občanského soudního řádu.

Zbývá dodat, že ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání jsou pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. ledna 2011

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-4/2011-1)