# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 26/2010

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 26/2010
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:29.NSCR.26.2010.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 7. 2010
- Datum zveřejnění: 11. 8. 2010
- Klíčová slova: Insolvence, Insolvenční správce
- Dotčené předpisy: § 31 odst. 5 IZ.; § 236 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř.; § 237 odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Usnesením ze dne 2. března 2010, č. j. KSPA 48 INS 6473/2009-B-38, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále též jen "insolvenční soud") podle

§ 31 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), odvolal z funkce pro nesplnění zákonných předpokladů k výkonu funkce insolvenční správkyni Záveská a Brejcha, v. o. s. (bod I. výroku) a rozhodl, že do právní moci tohoto usnesení ponechává ve funkci insolvenčního správce Ing. Davida Jánošíka (bod II. výroku).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že insolvenční správkyně Záveská a Brejcha, v. o. s. se z funkce neodvolává.

Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), ve znění účinném od 1. července 2009.

Učinil tak proto, že proti usnesení, kterým odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o odvolání insolvenční správkyně z funkce, dovolání objektivně přípustné není.

Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že k tomu, aby bylo možné uvažovat o přípustnosti dovolání podle § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., musí být splněna rovněž podmínka (jež se klade prostřednictvím odkazu na § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř., obsaženého v § 238a odst. 2 o. s. ř.),

aby šlo o usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení "ve věci samé".

V důvodech svého usnesení uveřejněného pod číslem 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvečního zákona není rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí, nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím "ve věci samé",

takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydané podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona.

Dovolání pak není přípustné ani podle jiných ustanovení občanského soudního řádu.

Zbývá dodat, že ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání jsou pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a že rozhodné znění občanského soudního řádu (pro dovolací řízení) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. července 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-26/2010-1)