# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 17/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 17/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.17.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 3. 2017
- Datum zveřejnění: 1. 9. 2017
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 25292/2013, se nepřikazuje Městskému soudu v Praze.

## Odůvodnění

Ve shora označené věci je u Krajského soudu v Ostravě vedeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužníka (ALPINE BAU GmbH), v jehož průběhu první insolvenční navrhovatel navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze (A-68), u kterého probíhá od roku 2005 spor o pohledávku, kterou má vůči dlužníku.

K návrhu na přikázání věci se nesouhlasně vyjádřil dlužník, dovolávaje se ustálené judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Ostravě, u nějž je věc vedena, i Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. splněny.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "R 3/2012").

Důvody uváděné prvním insolvenčním navrhovatelem přitom nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. To platí i s přihlédnutím k tomu, že Krajský soud v Ostravě již o insolvenčním návrhu rozhodoval věcně, když usnesením ze dne 17. prosince 2013, č. j. KSOS 33 INS 25292/2013-A33, insolvenční návrh zamítl (byť toto usnesení následně zrušil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. srpna 2014, č. j. KSOS 33 INS 25292/2013, 1 VSOL 171/2014-A-53) a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Za této situace nelze usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než příslušným insolvenčním soudem (srov. v této souvislosti též důvody R 3/2012, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 72/2013, a ze dne 19. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 108/2013).

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; prvnímu insolvenčnímu navrhovateli, dlužníku, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. března 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-17/2015-1)