# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 164/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 164/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.164.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 1. 2019
- Datum zveřejnění: 23. 3. 2019
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

[1] Usnesením ze dne 17. května 2017, č. j. MSPH 94 INS XY, ve znění usnesení ze dne 15. srpna 2017, č. j. MSPH 94 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud") ustanovil opatrovníkem dlužnice advokátku JUDr. Bohumilu Holubovou (body I. a II. výroku).
[2] K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. ledna 2018, č. j. MSPH 94 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, namítajíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.")], a požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil (a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení).

[4] Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).

[5] K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

[6] Údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.

[7] Předseda senátu Nejvyššího soudu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.) proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-164/2018-1)