# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 121/2020

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 NSCR 121/2020
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.121.2020.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 1. 2021
- Datum zveřejnění: 12. 4. 2021
- Klíčová slova: Vady podání, Dovolání, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 241a odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 27. ledna 2020, č. j. KSPH 74 INS XY, Krajský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud") rozhodl tak, že:

[1] Udělil insolvenční správkyni Mgr. Evě Hradecké souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení specifikovaných nemovitých věcí zajištěným věřitelům, a to Mayfair Consulting Central Europe s. r. o. ve výši 7 101 086,55 Kč a Československé obchodní bance, a. s. ve výši 39 486,84 Kč (bod I. výroku).

[2] Uložil insolvenční správkyni povinnosti související s vydáním výtěžku zpeněžení (bod II. výroku).

[3] Přiznal insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 425 559,01 Kč včetně daně z přidané hodnoty (bod III. výroku).

[4] Schválil náklady na zpeněžení předmětu zajištění v částce 74 253,60 Kč a náklady na jeho správu v částce 9 614 Kč (bod IV. výroku).

2. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a IV. výroku.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýkají nesprávné právní posouzení věci a požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

4. Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o. s. ř. (či jeho části).

5. K vymezení přípustnosti srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sb. rozh. obč., které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb., jež je dostupné i na webových stránkách Ústavního soudu.

6. V dané věci dovolatelé vymezují předpoklady přípustnosti dovolání tak, že odkazují na ustanovení § 237 o. s. ř. a tvrdí, že "napadené rozhodnutí bylo vydáno bez ohledu na zákonnou dohlédací pravomoc insolvenčního soudu, který vykonává rovněž přezkumnou činnost". Zdůrazňují, že "od 21. 8. 2018 poukazovali na nesrovnalosti v průběhu insolvenčního řízení" a "své námitky uplatňovali způsobem, směřujícím do z jejich pohledu k účelovému postupování pohledávky zajištěného věřitele č. 8". Podle dovolatelů se odvolací soud "odchýlil od právní úpravy insolvenčního řízení", když nesprávně vyložil ustanovení § 177 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Jde o nezpůsobilé vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání tak trpí vadou, jež nebyla ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněna a pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat.

7. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl.

8. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-121/2020-1)