# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 NSCR 1/2014 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 NSCR 1/2014 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.1.2014.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 28. 1. 2016 - Datum zveřejnění: 5. 4. 2016 - Klíčová slova: Doručování, Insolvence - Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.; § 50d odst. 1 o. s. ř. ## Výrok Dovolání se odmítá. ## Odůvodnění Usnesením ze dne 15. května 2013, č. j. KSPL 56 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen "insolvenční soud") - mimo jiné - zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku), ustanovil insolvenčního správce (bod II. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod III. výroku) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod IV. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu III. výroku. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Nejvyšší soud předesílá, že s přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro účely posouzení přípustnosti dovolání rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2013 [srov. i § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. prosince 2013, pro věc rozhodném]. Odtud též plyne, že dovolání v dané věci bylo možné podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.). Odpověď na otázku, k jejímuž řešení pak dovolatel (prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu) Nejvyšší soud v podaném dovolání vybízí, totiž zda mohou být splněny podmínky pro náhradní doručení písemnosti [zde usnesení ze dne 18. března 2013, č. j. KSPL 56 INS XY, jímž insolvenční soud (mimo jiné) poučil dlužníka podle ustanovení § 390 odst. 1 insolvenčního zákona o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení] i tehdy, nezdržuje-li se adresát písemnosti v místě trvalého pobytu "nikoli vlastní vinou" a nemohl se proto s doručovanou písemností seznámit, přitom bez dalšího plyne již z výslovného znění ustanovení § 50d odst. 1 o. s. ř. Z něj se podává, že nemohl-li se adresát s doručovanou písemností z omluvitelného důvodu seznámit, nemá uvedená okolnost za následek, že nedošlo k náhradnímu doručení písemnosti (tj. k doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř., případně podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 o. s. ř.); adresát v takové situaci může "pouze" uplatnit (návrhem podaným do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit) neúčinnost doručení, o které rozhodne (shledá-li adresátem podaný návrh důvodným) odesílající soud (srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 597/2014). Takový návrh (jak potvrzuje v podaném dovolání sám dovolatel) přitom podán nebyl. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 1. 2016 JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-NSCR-1/2014-1)