# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Nd 413/2014 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 Nd 413/2014 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.413.2014.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 29. 4. 2015 - Datum zveřejnění: 7. 7. 2015 - Klíčová slova: Podjatost - Dotčené předpisy: § 14 o. s. ř. ## Výrok Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Roman Horáček, Ph.D., JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Gabriela Barančíková, JUDr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a Mgr. Milena Fillingerová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 147/2014. ## Odůvodnění Žalobce podáním ze dne 11. července 2013 (doplněným podáním ze dne 7. listopadu 2014) vznesl - ve věci označené v záhlaví tohoto rozhodnutí - námitku podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze, a to pro jejich "kriminální činnost a propojení s organizovaným zločinem". Ze stejných důvodů žalobce současně namítl rovněž podjatost všech soudců Vrchního soudu v Praze, kteří by měli o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodovat. Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen "o. s. ř.") dospěl k závěru, že námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze není důvodná. Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde. Všichni jmenovaní soudci (rozuměj soudci senátů Vrchního soudu v Praze, kteří by dle rozvrhu práce zásadně byli povoláni rozhodnout o námitce vyloučení soudců Městského soudu v Praze vznesené žalobcem) ve vyjádření k námitce podjatosti (§ 15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a nemají žádný zájem na výsledku řízení. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vyjmenovaných ve výroku. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový konkrétní vztah nelze dovodit ani z argumentace žalobce. Nejvyšší soud proto rozhodl, že označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. dubna 2015 JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ND-413/2014-1)