# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 94/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 94/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.94.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 3. 2019
- Datum zveřejnění: 30. 6. 2019
- Klíčová slova: Ustanovení zástupce, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017; § 238a o. s. ř. ve znění do 29.09.2017; § 243c o. s. ř. ve znění do 29.09.2017

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 9. září 2016, č. j. 76 ICm XY, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "insolvenční soud") zamítl žalobu, jíž se žalobce (dlužník J. H.) domáhal určení, že žalovaný (věřitel Československá obchodní banka, a. s.) nemá právo na uspokojení pohledávky ve výši 33 840,05 Kč v režimu splátkového kalendáře (bod I. výroku), a uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 14 561,90 Kč (bod II. výroku).
Proti rozsudku insolvenčního soudu podal žalobce odvolání. Podáním ze dne 4. prosince 2016 žalobce požádal, aby mu byl pro odvolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Odvolací soud tuto žádost žalobce v záhlaví označeným usnesením zamítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovoláním, jakožto mimořádným opravným prostředkem, lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Rozhodnutí odvolacího soudu o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů není rozhodnutím odvolacího soudu, jímž se končí odvolací řízení; dovolání proti takovému rozhodnutí tak nemůže být přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti tomuto rozhodnutí pak nevyplývá ani z § 238a o. s. ř. Srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2017, sp. zn. 27 Cdo 2108/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 27 Cdo 1655/2017 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 15. května 2018, sp. zn. II. ÚS 567/18), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2018, sp. zn. 27 Cdo 2567/2018.

Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté dovolateli odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z článku II, bodu 2., zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-94/2017-1)