# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 93/2015 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 ICdo 93/2015 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.93.2015.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 27. 4. 2016 - Datum zveřejnění: 11. 7. 2016 - Klíčová slova: Neplatnost právního úkonu, Smlouva kupní, Osoba blízká, Jednatel, Společnost s ručením omezeným, Přípustnost dovolání - Dotčené předpisy: § 196a odst. 3 obch. zák. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci Bc. M. K. a Mgr. D. M. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. ## Odůvodnění Rozsudkem ze dne 20. listopadu 2013, č. j. 91 ICm 2100/2010-100, Městský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud") zamítl žaloby o vyloučení ve výroku specifikovaných bytových jednotek a souvisejících spoluvlastnických podílů (dále jen "sporné jednotky") z majetkové podstaty dlužníka (výroky I. a II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobců potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."). Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle § 238a o. s. ř., není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Závěr, podle něhož smlouvy o úplatném převodu sporných jednotek, uzavřené dne 9. března 2009 mezi pozdějším dlužníkem jakožto prodávajícím (jednajícím J. M. jako jednatelkou) a žalobci (dcerou a synem jednatelky) jakožto kupujícími (dále jen "kupní smlouvy"), nebyly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku ve smyslu § 196a odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen "obch. zák."), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přijatou k výkladu § 196a odst. 3 a 4 obch. zák. K účelu právní úpravy konfliktu zájmů v § 196a odst. 3 a 4 obch. zák. srov. zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "R 67/2012"), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 4315/2008, k pojmu běžný obchodní styk např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 23 Cdo 3867/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2012, sp. zn. 29 Cdo 2933/2012. Ani Nejvyšší soud nepochybuje o tom, že kupní smlouvy, podle nichž měli kupující (žalobci) splácet prodávajícímu (dlužníku) kupní cenu do 31. prosince 2020 (tedy po dobu téměř dvanácti let od uzavření smluv), nelze považovat za smlouvy uzavřené v rámci běžného obchodního styku, a to bez ohledu na to, jak dlužník o sporných jednotkách účtoval. Jelikož kupní cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem a nelze dovodit, že odpovídá ceně v daném místě a čase obvyklé (tedy že není pro společnost méně výhodná), je v souladu s ustálenou judikaturou taktéž závěr, podle kterého jsou kupní smlouvy neplatné pro rozpor se zákonem (§ 196a odst. 3 obch. zák., § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku); srov. za všechna rozhodnutí R 67/2012. Na tom nic nemění ani námitka dovolatelů, že sjednaná kupní cena (1.244.850 Kč) odpovídala ceně určené posléze zpracovaným znaleckým posudkem (1.231.830 Kč), neboť z posudku (vyhotoveného až po uzavření smluv) neplyne, že by jím stanovená cena byla obvyklá v daném místě a čase při splatnosti téměř dvanáct let od uzavření kupních smluv. Zcela bez významu pro posouzení platnosti kupní smluv jsou pak tvrzení dovolatelů, že následně podle těchto smluv kupní cenu v hotovosti uhradili. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.). S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 27. dubna 2016 JUDr. Petr Šuk předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-93/2015-1)