# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 66/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 66/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.66.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 5. 2017
- Datum zveřejnění: 31. 7. 2017
- Klíčová slova: Poplatky soudní, Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 138 odst. 1 o. s. ř.; § 243c odst. 1,2 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. října 2016, č. j. 160 ICm XY, jímž Městský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud") nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.

Odvolací soud přitakal závěru insolvenčního soudu, že žádost o osvobození od soudních poplatků je neopodstatněná, když majetkové poměry žalobce nebyly doloženy. V této souvislosti označil za nepřípadný žalobcův argument, že analogickým výkladem ustanovení § 11 odst. 2 písm. o/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění pozdějších předpisů), lze dovodit, že žalobce je stejně jako insolvenční správce osvobozen od soudních poplatků ze zákona.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je souladné s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž plyne, že pro závěr, zda lze žalobci přiznat osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., jsou úvahy o tom, zda žalobce je v projednávané věci ex lege osvobozen od soudních poplatků podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, právně bezcenné (bezvýznamné). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 73/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2015, sen. zn. 29 ICdo 35/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2017, sp. zn. 23 Cdo 1539/2015 (rozhodnutí jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupná i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Jinak řečeno, judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že institut zákonného osvobození od soudních poplatků upravený v § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích nelze zaměňovat s institutem upraveným v § 138 o. s. ř., což dovolatel zjevně (a nesprávně) činí. Srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 88/2015.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2017

JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-66/2017-1)