# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 62/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 62/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.62.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 8. 2016
- Datum zveřejnění: 18. 11. 2016
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "insolvenční soud") rozsudkem ze dne 2. března 2015, č. j. 29 ICm 1138/2014-82, ve znění rozsudku ze dne 5. listopadu 2015, č. j. 29 ICm 1138/2014-104, určil, že pohledávka P76 ve výši 150.457.199,69 Kč, přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. 26 INS 6661/2013, je po právu (výrok I.), zamítl žalobu o určení, že označená pohledávka je pohledávkou zajištěnou (výrok II.), určil, že zástavní smlouva uzavřená ve formě notářského zápisu JUDr. Martiny Herzánové, notářky v Praze, NZ 403/2012, N 472/2012, ze dne 21. prosince 2012 mezi dlužníkem Metropol TV, spol. s r. o. a žalobcem (dále jen "zástavní smlouva") je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení neúčinná (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení a poplatkové povinnosti (výroky IV. a V.).
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. března 2016, č. j. 29 ICm 1138/2014, 104 VSPH 462/2015-119 (KSCB 26 INS 6661/2013), ve znění usnesení ze dne 12. května 2016, č. j. 29 ICm 1138/2014, 104 VSPH 462/2015-138 (KSCB 26 INS 6661/2013), rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že určil, že pohledávka P76 ve výši 150.457.199,66 Kč je pohledávkou zajištěnou majetkem dlužníka uvedeným v zástavní smlouvě, (vzájemnou) žalobu o určení neúčinnosti zástavní smlouvy zamítl a nově rozhodl o nákladech řízení a poplatkové povinnosti.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 236 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), namítaje nesprávné právní posouzení věci, jde-li o (ne)účinnost zástavní smlouvy, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil a rozsudek insolvenčního soudu potvrdil.

Dovolání žalovaného, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu − § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2016

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-62/2016-1)