# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 55/2019

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 55/2019
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.55.2019.3
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 3. 2021
- Datum zveřejnění: 12. 5. 2021
- Klíčová slova: Dovolání, Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení
- Dotčené předpisy: § 154 odst. 1 o. s. ř.; § 243c odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

Zpětvzetí dovolání je neúčinné.

## Odůvodnění

1. Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání rozsudkem ze dne 26. ledna 2021, č. j. MSPH 89 INS XY, 189 ICm XY, 29 ICdo 55/2019-122, vyhlášeným v souladu s ustanovením § 243f odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále jen "o. s. ř."), na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu 5. února 2021, tak, že:
[1] Dovolání odmítl v rozsahu, v němž směřovalo proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu (první výrok).

[2] Zrušil rozsudek odvolacího soudu (v plném rozsahu) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (druhý výrok).

2. Podáním datovaným 10. února 2021, doručeným soudu prvního stupně 11. února 2021 a dovolacímu soudu 18. února 2021, vzal žalovaný dovolání v plném rozsahu zpět.

3. Z ustanovení § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. a z přiměřeného užití ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. (§ 243b o. s. ř.) vyplývá, že dovolatel může vzít zpět dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen do doby, než dovolací soud rozhodne o dovolání (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 1839/2014, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

4. V posuzovaném případě vzal žalovaný své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zpět až v době, kdy o něm již bylo rozhodnuto. Protože za této situace takovýto procesní úkon nemůže mít účastníkem řízení sledovaný procesní následek, Nejvyšší soud rozhodl, že zpětvzetí dovolání je neúčinné.

5. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když - jak je zřejmé z obsahu spisu - rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-55/2019-3)