# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 40/2021

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 40/2021
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.40.2021.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 6. 2021
- Datum zveřejnění: 12. 10. 2021
- Klíčová slova: Odklad právní moci, Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 o. s. ř.

## Výrok

I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2021, č. j. 191 ICm 4271/2017, 101 VSPH 478/2020-78 (MSPH 91 INS 17804/2016), se zamítá.
II. Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2021, č. j. 191 ICm 4271/2017, 101 VSPH 478/2020-78 (MSPH 91 INS 17804/2016), se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

## Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 6. května 2020, č. j. 191 ICm 4271/2017-37, Městský soud v Praze (dále jen "insolvenční soud"):
1/ Určil, že zástavní smlouvy uzavřené dne 21. září 2015, dne 2. června 2014 a dne 16. prosince 2013 mezi dlužníkem (Peculium s. r. o.) a žalovaným (KOMFORT, a. s.) jsou právními úkony neúčinnými vůči věřitelům dlužníka (body I. až III. výroku).

2/ Zamítl žalobu na určení, že (ve výroku blíže specifikovaná) pohledávka žalovaného (ve výši 15 998 242,12 Kč) je po právu jako vykonatelná (bod IV. výroku).

3/ Rozhodl o nákladech řízení (bod V. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:

1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).

2/ Rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

3/ Uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek (třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, domáhaje se jeho zrušení, jakož i zrušení rozsudku insolvenčního soudu, a vrácení věci insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. V dovolání dále navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že žalobkyně zaslala insolvenčnímu soudu dne 19. února 2021 (správně 18. ledna 2021) přípis s návrhem na vydání výtěžku zpeněžení pozemků, které jsou předmětem zástavních smluv, zajištěnému věřiteli (Finančnímu úřadu pro Pardubický kraj). Uvádí, že "hrozí reálné nebezpečí", že přebývající výtěžek ze zpeněžení zajištěného majetku bude rozdělen mezi nezajištěné věřitele a insolvenční řízení bude skončeno dříve, než bude ve věci rozhodnuto Nejvyšším soudem. Dovolatel dále namítá, že na výsledek dovolání se rovněž váže otázka "existence, pravosti a pořadí" dovolatelem přihlášených pohledávek a také míra jejich uspokojení.

4. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř."), v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

5. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

6. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen "R 144/2018"), jakož v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek má povahu rozsudku o určení, jenž se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti bez dalšího zamítl.

7. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.

8. Nejvyšší soud - přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu stavu insolvenčního řízení [zejména k přípisu žalobkyně ze dne 18. ledna 2021, zveřejněnému v insolvenčním rejstříku dne 20. ledna 2021 (B-93), v němž navrhla vydání výtěžku zpeněžení předmětu zástavy zajištěnému věřiteli (Finančnímu úřadu pro Pardubický kraj), a k přípisu insolvenčního soudu žalobkyni ze dne 19. února 2021, zveřejněnému v insolvenčním rejstříku téhož dne (B-97), ve kterém insolvenční soud sdělil, že ke kontrole a následnému zveřejnění návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli přistoupí poté, kdy nabude napadené rozhodnutí právní moci] - dospěl k závěru, podle něhož jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.

9. Nejvyšší soud proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-40/2021-2)