# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 25/2012 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 ICdo 25/2012 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:29.ICDO.25.2012.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 26. 9. 2012 - Datum zveřejnění: 27. 11. 2012 - Dotčené předpisy: § 14 předpisu č. 99/1963Sb.; § 16 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009). ## Odůvodnění Žalobci ve shora uvedené věci podáními datovanými 20. dubna a 2. července 2012 uplatnili - odkazujíce na ustanovení § 14 odst. 1 a § 15a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a (mimo jiné) na závěry formulované Ústavním soudem v nálezu ze dne 1. února 2005, sp. zn. II. ÚS 369/04 a Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008 - námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové a námitku podjatosti shora zmíněných soudců Vrchního soudu v Praze, kteří s odkazem na ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), rozhodli "o návrhu jiných žalobců na vyloučení téže insolvenční soudkyně ve skutkově obdobné věci" tak, že insolvenční soudkyně není vyloučena v projednávání a rozhodnutí označených věcí. Přitom poukazují na skutečnost, že "dotčení soudci již svůj právní názor na vyloučení insolvenční soudkyně rozhodující současně v incidenčním sporu vyjádřili" v usneseních ze dne 20. února 2012, č. j. Nco 37/2012-96 a ze dne 13. března 2012, č. j. Nco 36/2012-124, a to aniž by se "ústavně-konformním způsobem vypořádali se všemi hledisky, které do této problematiky vnesli svým podáním žalobci". Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze není důvodná. Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Podle ustanovení § 15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. ustanovení § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde. Jak vyplývá z písemného vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Kubína, Mgr. Ivany Mlejnkové, JUDr. Jindřicha Havlovce, JUDr. Jiřího Karety, Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Jiřího Goldsteina ze dne 12. července 2012, 17. července 2012, 30. července 2012 a 1. srpna 2012, žádný z nich nemá poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah. Dovozují-li žalobci podjatost soudců ze způsobu jejich rozhodování v jiných typově obdobných věcech, potom přehlíží, že podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Tato výslovná zákonná úprava nemůže být dotčena ani ojedinělým rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2008 sp. zn. 4 Nd 309/2008 (jež svým významem nepřekračuje skutkové okolnosti případu), na které žalobci poukazují (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 21 Nd 9/2012, ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 11/2012 a sp. zn. 20 Nd 14/2012, jakož usnesení ze dne 19. listopadu 2009, 4 Nd 294/2009). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že shledává očividným, že ani v rovině vlastní argumentace žalobců (směřující k vyloučení soudců, kteří dříve přitakali závěru, že důvodem k vyloučení soudce rozhodujícího "incidenční" spor není, že rozhoduje v insolvenční věci, z níž incidenční spor vzešel) není námitka podjatosti soudců Vrchního soudu opodstatněná. V poměrech insolvenčního zákona (jež v tomto ohledu nelze v žádném směru poměřovat judikatorními závěry zformulovanými k zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) je totiž závěr, že soudce, který vede insolvenční řízení, není z tohoto důvodu vyloučen z projednání a rozhodování incidenčního sporu, závěrem triviálním. Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, Mgr. Tomáš Braun a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 96 ICm 444/2012, 103 VSPH 159/2012 (MSPH 96 INS 714/2009). V Brně dne 26. září 2012 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-25/2012-1)