# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 ICdo 2/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 ICdo 2/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:29.ICDO.2.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 9. 2013
- Datum zveřejnění: 7. 10. 2013
- Klíčová slova: Dovolání, Incidenční spory, Insolvence
- Dotčené předpisy: § 218 písm. b) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012; § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 20. května 2011, č. j. 69 ICm 736/2010-66 (KSUL 69 INS 3591/2010), Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "insolvenční soud") rozhodl o žalobě žalobce PROFI CREDIT Czech, a. s., směřující vůči žalovanému Ing. M. J., jako insolvenčnímu správci dlužníků I. Č. a P. Č. (dále jen "P. Č."), tak že určil, že pohledávky žalobce v celkové výši 264.678,- Kč uplatněné v insolvenčním řízení přihláškou č. 2 a popřené insolvenčním správcem jsou po právu vůči oběma dlužníkům jako nevykonatelné a nezajištěné pohledávky, avšak bez nároku na dvojí zařazení do splátkového kalendáře (bod I. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že určil, že žalobce má za dlužníkem P. Č. nezajištěné pohledávky v celkové výši 264.678,- Kč (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5, § 240 odst. 1 a § 218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen "o. s. ř.") jako subjektivně nepřípustné.

K podání dovolání je totiž oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (za mnohá srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněného pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, který je veřejnosti dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu). V poměrech projednávané věci je přitom zřejmé, že odvolací soud prvním výrokem svého rozsudku (lhostejno, že měnícím) žalobě o určení pravosti pohledávky vůči dlužníku P. Č. vyhověl.

Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí odvolacího soudu přípustné není (§ 236 odst. 2 o. s. ř.).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. září 2013

JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-ICDO-2/2012-1)