# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 5694/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 5694/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5694.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 1. 2017
- Datum zveřejnění: 18. 4. 2017
- Klíčová slova: Dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.; § 241b odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání druhé žalované potvrdil usnesení ze dne 9. září 2015, č. j. 55 Cm 64/2009-594, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu druhé žalované na obnovu řízení vedeného u označeného soudu pod sp. zn. 55 Cm 64/2009.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu (doručenému jí dne 13. června 2016) podala druhá žalovaná včasné dovolání, jež vedle označení věci, soudu, jemuž je adresováno a rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, obsahovalo již jen sdělení, že jej dovolatelka "dodatečně zdůvodní do deseti dnů" (šlo o tzv. blanketní dovolání).

Podle § 241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Jak je zřejmé z obsahu spisu, v dané věci připadl poslední den lhůty k podání dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu na pondělí 15. srpna 2016. Jelikož dovolání druhé žalované neobsahovalo údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení důvodu dovolání, přičemž o tyto náležitosti nebylo dovolání doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

K doplňujícímu podání, doručenému po uplynutí lhůty stanovené v § 241b odst. 3 o. s. ř. soudu prvního stupně (učiněnému navíc samotnou dovolatelkou - viz § 241a odst. 5 o. s. ř.) již nebylo možné přihlédnout (k tomu srov. v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2017

JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-5694/2016-1)
