# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 5084/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 5084/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.5084.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 1. 2016
- Datum zveřejnění: 29. 3. 2016
- Klíčová slova: Rozhodčí doložka, Směnky, Směnečný a šekový platební rozkaz
- Dotčené předpisy: § 106 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaných potvrdil usnesení ze dne 9. prosince 2013, č. j. 56 Cm 33/2013-71, jímž Městský soud v Praze - odkazuje na ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") - zamítl námitku žalovaných, že věc má být projednána v řízení před rozhodci.

Odvolací soud - odkazuje na ustanovení článku III. bodu 1 dohody o uznání závazku uzavřené dne 12. října 2012 mezi žalobkyní a prvním žalovaným (dále jen "dohoda o uznání") - ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že z rozhodčí doložky obsažené v dohodě o uznání nelze dovodit, že by se měla týkat jakýchkoliv jiných sporů než těch, jež vznikly z dohody o uznání, případně ze vztahů s touto smlouvou souvisejících. Jelikož závazky ze směnky jsou zcela samostatné a nejsou ve vztahu k závazkům směnkou případně zajištěným akcesorické, nemůže se pak za daného stavu sjednaná rozhodčí doložka vztahovat ani na spor o zaplacení žalobkyní uplatněné směnky. Skutečnost, že sporná směnka byla vystavena jako prostředek zajištění závazku vzniklého z dohody o zajištění, na uvedených závěrech podle odvolacího soudu nemůže nic změnit.

Dovolání prvního žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že mezi žalobkyní a prvním žalovaným rozhodčí doložka ohledně sporu o zaplacení sporné směnky uzavřena nebyla), totiž zcela odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 25. března 2014, sp. zn. 23 Cdo 3958/2013, uveřejněném pod číslem 54/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usneseních ze dne 30. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 3768/2013, ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3727/2014, ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 3969/2013, a ze dne 30. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 3495/2015.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2016

JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-5084/2014-1)