# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 4705/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 4705/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4705.2008.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 11. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.; § 238a odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.; § 238a odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.; § 9a odst. 2 písm. a) předpisu č. 328/1991Sb. ve znění do 31.12.2007

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. dubna 2008, č. j. 78 K 6/2005-1008, ustanovil dlužníku předběžného správce.

K odvolání dlužníka odvolací soud v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že předběžný správce se dlužníku neustavuje.

Navrhující věřitelé podali proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), majíce napadené usnesení za usnesení "ve věci samé", uplatňujíce dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř. a požadujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy (tedy i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007).

Dovolání není přípustné, když nejde o žádný z případů vypočtených v § 237 až § 239 o. s. ř.

K tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání podle dovolatelem označených ustanovení (tedy podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 238a odst. 1 písm. a/ a odst. 2 o. s. ř.), není splněna podmínka, aby šlo o usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně "ve věci samé", což plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně z jeho usnesení uveřejněného pod číslem 52/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Skutečnost, že odvolací soud nesprávně poučil účastníky, že dovolání přípustné být může (poučení je nesprávné již proto, že vychází z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., které se týká potvrzujícího a nikoli měnícího rozhodnutí), přípustnost dovolání též nezakládá (srov. i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. listopadu 2008

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-4705/2008-1)