# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 4613/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 4613/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4613.2008.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 11. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

## Odůvodnění

Napadeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2007, č. j. 27 Sm 473/2006 - 25, jímž tento soud odmítl námitky čtvrté žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. prosince 2006, č. j. 27 Sm 472/2006 - 11 (dále jen "směnečný platební rozkaz") jako opožděné (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud konstatoval, že směnečný platební rozkaz byl čtvrté žalované doručen dne 22. prosince 2006. Lhůta k podání námitek začala běžet dne 23. prosince 2006 a jejím posledním dnem byl den 27. prosince 2006, když dny 25. a 26. prosince jsou svátky. Čtvrtá žalovaná podala námitky dne 28. prosince 2006, tedy po uplynutí lhůty k jejich podání. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala čtvrtá žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) a odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.").

Dovolatelka má za to, že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Vadu řízení spatřuje v tom, že směnečný platební rozkaz byl vydán proti čtyřem směnečně zavázaným osobám, přičemž první žalované nebyl doručen. V důsledku toho pak soud prvního stupně směnečný platební rozkaz vůči první žalované zrušil. Dovolatelka považuje toto rozhodnutí za nesprávné. Podle ustanovení § 175 odst. 2 o. s. ř. se na směnečný platební rozkaz vztahují ustanovení § 173 odst. 2 a § 174 odst. 4 o. s. ř. Dle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. soud usnesením zruší platební rozkaz v plném rozsahu, pokud jej nelze doručit byť jen jednomu ze žalovaných. Ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. je nutno interpretovat tak, že nelze zrušit platební rozkaz toliko vůči jednomu ze žalovaných, byť žalovaní vystupují v procesním postavení samostatných účastníků. Zrušil-li soud prvního stupně směnečný platební rozkaz jenom vůči první žalované, zatížil řízení podstatnou vadou. Vzhledem k tomu, že soud zruší vydaný směnečný platební rozkaz z důvodu nedostatku doručení kdykoli bez návrhu, neměl projednávat námitky, a to ani z hlediska přípustnosti ani z hlediska obsahu. Odvolací soud pak postupoval nesprávně, zabýval-li se odvoláním proti usnesení o odmítnutí námitek, aniž předem vyzval soud prvního stupně ke zrušení směnečného platebního rozkazu jako celku.

Proto dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a zrušil též jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť dovolací důvod se vztahuje i na rozhodnutí tohoto soudu.

Jak již Nejvyšší soud uzavřel v rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 86/2003, není dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.

Žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení náklady řízení. Proto dovolací soud rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení tak, jak se uvádí ve výroku.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2008

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-4613/2008-1)