# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 3752/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 3752/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.3752.2018.3
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 3. 2021
- Datum zveřejnění: 12. 5. 2021
- Klíčová slova: Oprava rozhodnutí
- Dotčené předpisy: § 164 o. s. ř.

## Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2020, č. j. 29 Cdo 3752/2018-212, se v bodu I. výroku opravuje tak, že částka "157.936 Kč" se nahrazuje částkou "233.536 Kč".

## Odůvodnění

Žalobou ze dne 18. července 2012 se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 353.536 Kč, a to z titulu náhrady škody způsobené zahájením insolvenčního řízení na majetek žalobce a opatřeními přijatými v průběhu tohoto řízení podle ustanovení § 147 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Tvrzená škoda měla spočívat jednak ve vynaložených nákladech na právní služby, které žalobci v souvislosti s insolvenčním řízením poskytli advokáti Mgr. Marta Janoušková (ve výši 75.600 Kč) a Mgr. Marek Vojáček, resp. advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s. r. o. (ve výši 157.936 Kč), jednak v nákladech (ve výši 120.000 Kč), které žalobce zaplatil marketingové agentuře Bison & Rose s. r. o. za tzv. krizovou komunikaci vedenou v souvislosti s probíhajícím insolvenčním řízením.

Rozsudkem ze dne 31. května 2017, č. j. 35 Cm 20/2015-142, Městský soud v Praze zamítl žalobu v celém rozsahu (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (body II. až V. výroku).

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 2. května 2018, č. j. 13 Cmo 25/2017-175, k odvolání žalobce změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba je co do základu opodstatněna.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala třetí žalovaná (E. P.) dovolání, kterému Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. listopadu 2020, č. j. 29 Cdo 3752/2018-212, zcela vyhověl, když (ve vztahu mezi žalobcem a dovolatelkou) jednak změnil rozsudek odvolacího soudu v části týkající se pohledávek ve výši 75.600 Kč a 157.936 Kč tak, že v tomto rozsahu se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje (bod I. výroku), jednak zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu částky 120.000 Kč a věc potud vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (bod II. výroku).

Přestože z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu je nepochybné (srov. v této souvislosti zejména bod 21 odůvodnění), že jeho měnící výrok se týká části žalobou uplatněného nároku v celkové výši 233.536 Kč (tj. nároku na náhradu škody, jež měla spočívat v žalobcem vynaložených nákladech na právní zastoupení ve výši 75.600 Kč a 157.936 Kč), ve výroku rozsudku (v jeho bodu I.) Nejvyšší soud nesprávně uvedl, že rozsudek odvolacího soudu se mění jen v části týkající se pohledávky ve výši "157.936 Kč" (a také jen v tomto rozsahu se potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně).

Předseda senátu Nejvyššího soudu proto tuto zjevnou nesprávnost opravil postupem podle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), ve spojení s ustanovením § 243b o. s. ř., a to způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.

Po opravě tak bod I. výroku rozsudku Nejvyššího soudu zní: "Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2018, č. j. 13 Cmo 25/2017-175, se ve vztahu mezi žalobcem a třetí žalovanou v části týkající se pohledávky ve výši 233.536 Kč mění takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2017, č. j. 35 Cm 20/2015-142, se ve vztahu k třetí žalované potvrzuje v rozsahu částky 233.536 Kč."

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-3752/2018-3)