# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 3736/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 3736/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.3736.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 9. 2007
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.395,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně.

## Odůvodnění

Krajský soud v O. v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek ze dne 11. května 2006, č. j. 54 C 109/2003-129, jímž Okresní soud v O. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 29.808,- Kč s 0,1% úrokem z prodlení za každý den prodlení od 29. července 2002 do zaplacení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a rozhodnutí soudů nižších stupňů za správná.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Předmětem sporu jsou v dané věci nároky ze smlouvy o úvěru (dlužné splátky úvěru ve výši 24.840,- Kč a smluvní pokuta ve výši 4.968,- Kč). Smlouva o úvěru je přitom obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na povahu účastníků (§ 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku).

Jelikož dovoláním napadeným výrokem bylo v obchodní věci (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "vyhláška).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2 vyhlášky činí odměna částku 6.190,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhlášky (advokát žalobkyně učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání), jde o částku 3.095- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů částkou 300,- Kč náleží žalobkyni 3.395,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 27. září 2007

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-3736/2007-1)