# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 356/2009

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 356/2009
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.356.2009.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 7. 2010
- Datum zveřejnění: 3. 8. 2010
- Klíčová slova: Konkurs
- Dotčené předpisy: § 94 odst. 4 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007; § 7 ZKV ve znění do 31.12.2007

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Usnesením ze dne 19. března 2008, č. j. 80 K 156/99-75-62, rozhodl Městský soud v Praze (dále též jen "konkursní soud"), že účast konkursního věřitele Energoinvest CZ a. s. (dále též jen "konkursní věřitel") v konkursním řízení (úpadce OPZ PLUS, a. s.) v rozsahu pohledávky ve výši 54.949,61 Kč zaniká (jelikož v dotčeném rozsahu byl závazek úpadce po prohlášení konkurs splněn jinou osobou).

K odvolání konkursního věřitele Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu. Odvolací soud - vycházeje co do možnosti ukončit účast konkursního věřitele v řízení z ustanovení § 94 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") - měl napadené usnesení za správné.

Proti usnesení odvolacího soudu podal konkursní věřitel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., ve spojení s § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Dovoláním uplatňuje dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř., jako objektivně nepřípustné.

Učinil tak proto, že napadené usnesení není mezi těmi, pro něž by občanský soudní řád dovolání připouštěl (v § 237 až § 239). Tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání způsobem předjímaným dovolatelem, brání skutečnost, že napadeným usnesením nebylo změněno ani potvrzeno usnesení soudu prvního stupně "ve věci samé" (srov. v typově obdobných věcech i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. 29 Cdo 4404/2007, a ze dne 20. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 926/2010, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Uvedené platí bez zřetele k tomu, že napadené usnesení se opírá o ustanovení (§ 94 odst. 4 o. s. ř.), jehož užití v konkursním řízení Nejvyšší soud vyloučil v usnesení uveřejněném pod číslem 46/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání může být za splnění zákonných podmínek přípustné, přípustnost dovolání též nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, mutatis mutandis i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. července 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-356/2009-1)