# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 3432/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 3432/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.3432.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 12. 2011
- Datum zveřejnění: 2. 2. 2012
- Dotčené předpisy: § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.; § 243b odst. 1 o. s. ř.; § 107 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti WELL Group a. s. (dále jen "společnost") usnesením ze dne 13. června 2011, č. j. 10 Cmo 37/2011-65, potvrdil usnesení ze dne 3. března 2011, č. j. 55 Cm 16/2010-51, kterým Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, odkazuje na ustanovení § 107 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), rozhodl, že v řízení bude jako se žalobkyní pokračováno se společností.

Odvolací soud uzavřel, že "po zahájení řízení (10. března 2010) původní žalobkyně zanikla výmazem z obchodního rejstříku (17. července 2010) poté, co byla zrušena bez likvidace sloučením se společností, na niž "přešlo její jmění". Argumentaci, podle které měl soud v daném případě postupovat podle ustanovení § 107a o. s. ř. a vyžádat si souhlas společnosti se vstupem do řízení, přitom měl za zjevně neopodstatněnou.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř.

Dovolatelka setrvává na "názoru", že soud prvního stupně měl před svým rozhodnutím o procesním nástupnictví "na straně žalobce zjišťovat stanovisko žalobce" a dále namítá, že "ve výroku svého usnesení ze dne 3. března 2011, č. j. 55 Cm 16/2010-51, uvedl ve spojení se společností WELL Group a. s. identifikační číslo neexistujícího subjektu".

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání společnosti proti usnesení odvolacího soudu, které je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. odmítl jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že závěr, podle něhož se procesní nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení řídí ustanovením § 107 o. s. ř. a rozhodnutí soudu o tom, s kým bude v řízení pokračováno, tak není vázáno na splnění předpokladů určených ustanovením § 107a o. s. ř., jež upravuje procesní nástupnictví při singulární sukcesi, je triviální.

Na výše uvedeném přitom nic nemění ani výhrada, podle níž soud prvního stupně "uvedl ve spojení se společností identifikační číslo neexistujícího subjektu" (fakticky se dopustil chyby v psaní, kdy namísto správného identifikačního čísla osoby "25 94 50 68" uvedl "25 94 50 66"). Zmíněné pochybení totiž nemá vliv na věcnou správnost rozhodnutí odvolacího soudu a není způsobilé vyvolat pochybnost o tom, že v řízení bude pokračováno se společností (jako univerzální právní nástupkyní původní žalobkyně).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. prosince 2011

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-3432/2011-1)