# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 3312/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 3312/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.3312.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 11. 2012
- Datum zveřejnění: 21. 12. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; § 243b odst. 5 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud výrok I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2010, č. j. 81 Cm 180/2008-58, kterým tento soud zamítl žalobu o vydání účetnictví žalovaným, a změnil výrok II. tohoto rozsudku tak, že Ing. V. J. přiznal náhradu nákladů řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázka, jíž dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Námitkou, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, když měl ve vztahu k jejímu bývalému jednateli postupovat podle § 194 odst. 5 a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku dovolatelka fakticky polemizuje se skutkovým závěrem odvolacího soudu, že "v projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný účetnictvím žalobkyně v jí požadovaném rozsahu nedisponuje, nemá je ve svém držení, a tudíž je nemůže žalobkyni ani vydat."

Pokud pak dovolatelka napadá správnost závěru odvolacího soudu, že jejímu bývalému jednateli nelze uložit, aby jí vydal účetnictví, které nedrží, je tento závěr v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 20. března 2001, sp. zn. 25 Cdo 2490/2000); na tom nic nemění dovolatelkou tvrzená zvláštní povaha účetnictví jako "věci sui generis", která představuje souhrn informací, které jsou dokládány příslušnými doklady. Domáhá-li se totiž dovolatelka vydání právě těchto dokladů, jde o věci v právním slova smyslu, na které závěry odkazovaného rozhodnutí zcela nepochybně dopadají. Nemá-li podle skutkových závěrů odvolacího soudu žalovaný doklady, jejichž vydání se dovolatelka domáhá, k dispozici a není-li ani zjištěno, že by mu svědčil právní titul, na jehož základě by se mohl domáhat jejich vydání od třetí osoby, je právní závěr odvolacího soudu v souladu i s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 2540/2011.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a Ing. V. J. podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2012

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-3312/2011-1)
