# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 2649/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 2649/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2649.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 5. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 12. října 2005, č.j. 50 Cm 17/2004-65, jímž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 18. března 2004, č.j. 23 Sm 30/2004-11, kterým uložil žalované zaplatit žalobci částku 2,000.000,- Kč s 6% úrokem od 1. března 2001 do zaplacení, směnečnou odměnu 6.667,- Kč a náklady řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že : a/ řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a b/ rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, tedy uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř"). Naplnění těchto dovolacích důvodů pak dovolatelka spatřuje v tom, že soudy nižších stupňů neprovedly jí navrhované důkazy a nesprávně vyřešily otázku, zda jí přísluší uplatňovat kauzální námitky.

Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Dovolání žalované, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal - vzhledem k závěrům formulovaným v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v rozhodnutích ze dne 2. února 1999, sp. zn. 32 Cdo 519/98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod číslem 85, ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 810/2003, uveřejněném v témže časopise č. 5, ročník 2004, pod číslem 94 a ze dne 5. srpna 2003, sp. zn. 29 Odo 896/2002, jakož i v důvodech rozhodnutí v typově stejných věcech mezi týmiž účastníky ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 1379/2006 a ze dne 25. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 90/2006, 29 Odo 1167/2006, 29 Odo 1212/2006, 29 Odo 1409/2006, 29 Odo 1437/2006 - přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalované vznikla povinnost hradit žalobci jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen "vyhláška"), která podle ustanovení § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky činí 10.000,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a celkem činí 10.300,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 22. května 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-2649/2007-1)