# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 2553/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 2553/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2553.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 10. 2013
- Datum zveřejnění: 5. 12. 2013
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 1 o. s. ř.; § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; § 241a odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 18. dubna 2012, č. j. 62 Co 56/2009-138, změnil rozsudek ze dne 31. října 2008, č. j. 21 C 195/2006-88, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 177.000,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalobě vyhověl.

Učinil tak, jsa vázán právním názorem formulovaným v rozsudku ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 2306/2009, jímž Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2009, č. j. 62 Co 56/2009-109, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

V průběhu dovolacího řízení žalovaná změnila právní formu z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným a to na základě projektu změny právní formy ze dne 21. srpna 2012; Nejvyšší soud k této změně přihlédl při označení žalované v záhlaví tohoto rozhodnutí.

Dovolání žalované proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen "o. s. ř."), Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné (§ 243b odst. 1 o. s. ř.).

Učinil tak proto, že byť dovolatelka formálně ohlašuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ve skutečnosti právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (a které odpovídá právnímu názoru Nejvyššího soudu vyslovenému v předchozím kasačním rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 2306/2009), nezpochybňuje, nýbrž pouze po skutkové stránce (aniž by současně uplatnila dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.) popisuje (a vysvětluje) stav, který v konečném důsledku vedl ke vzniku bezdůvodného obohacení (v rozsahu žalované částky) žalované na úkor konkursní podstaty, a současně klade důraz na důvody, které ji vedly ke zpětvzetí přihlášky pohledávky (zajištěné tvrzeným zajišťovacím převodem práva) do konkursu na majetek úpadkyně.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované Nejvyšší soud odmítl a žalobci dle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2013

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-2553/2012-1)