# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 2253/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 2253/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2253.2008.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 16. 10. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 23 odst. 2 předpisu č. 72/1994Sb.; § 24 odst. 1 předpisu č. 72/1994Sb.; § 15 odst. 1 písm. c) předpisu č. 328/1991Sb. ve znění do 31.12.2007; § 15 odst. 1 písm. c) předpisu č. 42/1992Sb.; § 15 odst. 1 písm. c) předpisu č. 52/1966Sb.; § 24 odst. 1 písm. c) předpisu č. 1/1982Sb.; § 243b odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 5. prosince 2006, č. j. 39 Cm 250/2000-115, Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Bytového družstva K. s.Ř. vyloučení v rozsudku označené bytové jednotky a garáže, se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku, ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem:

1/ zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se bytové jednotky a souvisejících spoluvlastnických podílů ke společným částem domu a k pozemku (specifikované ve výroku) a řízení v této části zastavil a změnil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se garáže a souvisejících spoluvlastnických podílů tak, že žalobě vyhověl (první výrok), a

2/ rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") a požaduje, aby Nejvyšší soud potud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Přitom první výrok je dovoláním napadán jen ve své měnící části, týkající se garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly.

Podstata dovolací argumentace je shodná s argumentací dovolatele v typově shodné věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 382/2008 a byla rozebrána v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu i v jeho druhém výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Dovolání v tomto rozsahu ovšem není přípustné (srov. např. usnesení uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je proto potud bez dalšího odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř.

Dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že otázky předkládané mu k řešení dovolatelem v mezích obou uplatněných dovolacích důvodů již zodpověděl ve výše označeném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 382/2008, na který v podrobnostech odkazuje a s jehož závěry je napadené rozhodnutí v souladu.

Výrok o nákladech řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a tím, že u žalobců žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 16. října 2008

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-2253/2008-1)