# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 1832/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 29 Cdo 1832/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.1832.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 4. 2018
- Datum zveřejnění: 8. 6. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Exekuce
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

[1] Usnesením ze dne 3. května 2010, č. j. 17 Nc 11742/2009-15, pověřil Okresní soud v Sokolově (dále jen "exekuční soud") soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homolu, Exekutorský úřad Brno - město (dále jen "soudní exekutor"), provedením exekuce na majetek povinného (J. K.) ve prospěch oprávněného (GE Money Auto a. s.) pro vymožení částky 75.402 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. září 2008, č. j. 70 ERo 45/2008-13.

[2] Usnesením ze dne 4. března 2015, č. j. 030 EX 6750/09-174, vydaným k návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 18. prosince 2014, jemuž oprávněný neodporoval, soudní exekutor:

1/ Zastavil exekuci (bod I. výroku).

2/ Uložil povinnému nahradit oprávněnému náklady řízení ve výši 5.735,40 Kč, včetně daně z přidané hodnoty (bod II. výroku).

3/ Uložil povinnému nahradit soudnímu exekutorovi do 15 dnů od právní moci usnesení náklady exekuce ve výši 7.865 Kč, včetně daně z přidané hodnoty (bod III. výroku).

[3] K odvolání povinného proti bodům II. a III. výroku usnesení soudního exekutora Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. listopadu 2015, sp. zn. 56 Co 280/2015:

1/ Potvrdil usnesení exekučního soudu (první výrok).

2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný "v celém rozsahu" dovolání a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[5] Rozhodné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[6] V průběhu dovolacího řízení změnil oprávněný obchodní firmu, což se promítlo v jeho označení v záhlaví tohoto usnesení.

[7] Dovolání může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nicméně platí, že dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

[8] Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení exekučního soudu ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech exekučního řízení a o nákladech exekuce v rozsahu částek 5.735,40 Kč a 7.865 Kč, tedy částek nepřevyšujících 50.000 Kč. Totéž platí i o druhém výroku napadeného usnesení, ve vztahu ke kterému ostatně dovolatel žádnou dovolací argumentaci samostatně neuplatňuje.

[9] Nejvyšší soud tudíž dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.

[10] Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 poslední věta o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. dubna 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-1832/2016-1)