# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 1057/2011 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 Cdo 1057/2011 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1057.2011.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 28. 2. 2013 - Datum zveřejnění: 25. 3. 2013 - Klíčová slova: Akciová společnost, Neplatnost právního úkonu - Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; § 196a obch. zák. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce. ## Odůvodnění V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek ze dne 8. září 2009, č. j. 5 Cm 62/2007-142, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o zaplacení 1,099.585,56 Kč s příslušenstvím. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř."), odmítl jako nepřípustné. Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal. Předně je třeba zdůraznit, že na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat z námitky, podle níž odvolací soud nevzal v úvahu skutečnosti plynoucí z výpisů z obchodního rejstříku (vazby mezi společnostmi Hockey Olomouc, a. s. a Východoevropská obchodní, a. s.), neboť jí dovolatel vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. Ten ovšem nemá u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., k dispozici, a k jejímu přezkoumání tudíž nelze dovolání postupem podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. připustit (§ 237 odst. 3 část věty za středníkem, § 241a odst. 3 o. s. ř.). Nehledě k tomu a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti uvedené námitky Nejvyšší soud (s ohledem na skutečnosti, v nichž dovolatel spatřuje naplnění předpokladů pro aplikaci § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen "obch. zák.") dodává, že - jak plyne z jeho ustálené judikatury - ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. nedopadá na převody majetku na jakékoliv osoby, ale toliko na převody majetku na osoby v označeném ustanovení vypočtené (srov. např. rozsudek ze dne 19. května 2010, sp. zn. 29 Cdo 3203/2009, jenž - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. červnu 2000 - je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu, nebo rozsudek ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3619/2009, uveřejněný pod číslem 106/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož smluvní zástupce společnosti (s výjimkou prokuristy) není osobou, na níž by se vztahovalo ustanovení § 196a odst. 1 obch. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 1571/2007), a takovou osobou tudíž není ani osoba jemu blízká, nevztahuje se ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. (jež dopadá i na převody mezi akciovou společností a osobami uvedenými v § 196a odst. 1 obch. zák.) na převody majetku mezi společností a osobou, jež by mohla být považována za osobu blízkou smluvnímu zástupci společnosti. V situaci, kdy dovolání nelze připustit k přezkoumání závěru odvolacího soudu, podle něhož se dovolateli "nepodařilo prokázat obcházení ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák." (rozuměj skutečnosti svědčící o takovém obcházení), pak napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní ani další dovoláním zpochybněné závěry, podle nichž se ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. ani před novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. nevztahovalo na převody majetku učiněné v rámci běžného obchodního styku a smlouvu o postoupení pohledávky, uzavřenou mezi společnostmi Hockey Olomouc, a. s. a Východoevropská obchodní, a. s., lze "považovat za převod aktiv učiněný při běžném obchodním styku". Je tomu tak proto, že přezkoumání uvedených závěrů nemůže ovlivnit výsledek sporu a nemůže se tak projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Bez ohledu na uvedené pak Nejvyšší soud podotýká, že závěr, podle něhož se ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. ani před novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. nevztahovalo na převody majetku učiněné v rámci běžného obchodního styku, formuloval a odůvodnil již v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 4315/2008, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2009, pod číslem 170. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. února 2012 (dále jen "vyhláška"), a z náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 5, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky činí sazba odměny 20.000,- Kč. Jelikož zástupce žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání), snižuje se takto stanovená odměna o 50 %, tj. na částku 10.000,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 2.163,- Kč tak dovolací soud přiznal žalované k tíži dovolatele celkem 12.463,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 28. února 2013 JUDr. Petr Š u k předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-1057/2011-1)