# Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 1044/2012 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 29 Cdo 1044/2012 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1044.2012.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 29. 4. 2013 - Datum zveřejnění: 6. 6. 2013 - Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012; § 11 odst. 3 předpisu č. 72/1994Sb. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání žalobců rozsudek ze dne 1. března 2011, č. j. 35 Cm 184/2010-71, jímž Krajský soud v Brně zamítl žalobu o určení neplatnosti usnesení přijatého na shromáždění vlastníků jednotek dne 8. listopadu 2007 (první výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž bylo rozhodnuto o nákladech řízení (druhý výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), odmítl jako nepřípustné. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky předkládané dovolateli Nejvyššímu soudu k řešení však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Závěr, podle něhož je lhůta k uplatnění práva přehlasovaného vlastníka požádat soud, aby rozhodl o věci, o níž jednalo shromáždění společenství vlastníků jednotek, lhůtou prekluzivní a jejím uplynutím právo zaniká, plyne zcela jednoznačně z ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů) a § 583 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. důvody rozsudku ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010, uveřejněného pod číslem 95/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Taktéž závěr, podle kterého ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů vylučuje, aby usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem, pročež platnost usnesení shromáždění nelze napadat žalobou o určení neplatnosti podle ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř., je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k tomu srov. např. rozsudek ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ani k jeho přezkoumání tudíž není na místě dovolání připustit. Není přitom žádného důvodu, aby se uvedený závěr neprosadil jen proto, že dovolatelé - jak tvrdí v dovolání - žalobu podali po uplynutí zákonem stanovené lhůty proto, že vyčkávali na výsledek řízení o vyslovení neplatnosti téhož usnesení shromáždění vlastníků jednotek, zahájeného žalobou jiného vlastníka jednotky. Tím, že žalobu sami včas nepodali, nekonali v souladu s obecným právním principem "vigilantibus iura scripta sunt" (bdělým náležejí práva), k němuž se ve své rozhodovací praxi opakovaně hlásí Nejvyšší i Ústavní soud; následky, jež z takového "nekonání" plynou, jdou k tíži dovolatelů. Konečně na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat ani z obecně formulované "otázky povahy usnesení" shromáždění, neboť na jejím posouzení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., čl. II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 29. dubna 2013 JUDr. Petr Š u k předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/29-CDO-1044/2012-1)