# Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Nd 71/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 28 Nd 71/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.71.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 3. 2012
- Datum zveřejnění: 6. 4. 2012
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 19 ECm 20/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

## Odůvodnění

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci dne 2. dubna 2011, domáhá po žalovaném zaplacení částky 163.856,- Kč s příslušenstvím, ve věci vyplývající z obchodních vztahů účastníků.
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci věc předložil Nejvyššímu soudu s návrhem žalovaného na přikázání věci jinému soudu (k delegaci vhodné; § 12 odst. 2 občanského soudního řádu; dále jen "o. s. ř."), a to Městskému soudu v Praze.

Návrh odůvodňuje žalovaný tím, že "má bydliště i stálé pracoviště v Praze, kde se nachází i dodací adresa a platební místo uvedené na žalobkyní předložené faktuře".

Žalobkyně pokládá návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu za nedůvodný.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Z tohoto pohledu jsou skutečnosti tvrzené žalovaným nedostatečné a delegaci věci jinému soudu, Městskému soudu v Praze, neodůvodňují. To platí jako o okolnosti, že smlouvou sjednané místo plnění leží mimo obvod místně příslušného soudu (jež není nijak výjimečná), tak o skutečnostech vážících se k současnému bydlišti a "stálému pracovišti" žalovaného (které se liší od adresy evidované živnostenským rejstříkem jako místo jeho podnikání); z nich lze usoudit tolik, že projednání věci Městským soudem v Praze by snad mohlo být pro žalovaného konfortnější, nikoliv však ve svém výsledku rychlejší a hospodárnější, a to i s přihlédnutím k sídlu žalobkyně, jenž je v M. (okr.

B.).

Proto Nejvyšší soud - jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (§ 12 odst. 3 o. s. ř.) - rozhodl, že se věc Městskému soudu v Praze nepřikazuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2012

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/28-ND-71/2012-1)